Cukr anebo sladidla?

Cukrem se přejídáme. Fruktóza se díky dotacím na kukuřici stala ještě levnější surovinou než cukr, a proto se jí přejídáme ještě více. Umělá sladidla nefungují tak, jak jsou prezentována, a mohou vést k poškození zdraví. Můžeme vůbec něčím sladit? Jak se máme v záplavěpřirozených a umělých sladidel orientovat?

Pro zjednodušení řadím do skupiny cukrů kromě našeho běžného bílého cukru (sacharózy) také hnědé cukry, ovocný cukr (fruktózu), hroznový cukr (glukózu), koncentrovaný kukuřičný sirup (high-fructose corn syrup), kukuřičný sirup, med, javorový a další sirupy, sladěnky a sladovity.

Do skupiny umělých sladidel řadím všechny nekalorické chemické látky nabízené jako náhrady cukru ve výrobcích, na příklad Splenda, aspartam, Acesulfan K anebo sacharin.

Naše tělo ví, co s cukrem

V průběhu milionů let vývoje se lidský organismus naučil zpracovat a využívat v přírodě se vyskytující živiny včetně cukru. Převáděním molekul cukru pomocí inzulinu, hormonu slinivky břišní, anebo jejich rozkladem v játrech (jak je tomu u fruktózy) získává organismus z cukrů okamžitou energii. Energii, na které jsou mnohé buňky a orgány (na příklad mozkové buňky) přímo závislé. Přebytek cukru se potom ukládá v podobě zásobního svalového nebo jaterního glykogenu.

Potíže s cukrem

Cukr je dodavatelem prázdných kalorií, kterých má většina z nás spíše nadbytek. Konzumace sladěnky, medu či javorového sirupu sice přináší malé množství minerálů a dalších živin, ale všechna sladidla jsou z hlediska živin většinou méně hodnotná než kompletní potraviny, mezi které patří ovoce, zelenina, ořechy nebo celá obilná zrna.

Nadměrný příjem cukru vede k jeho přeměněna tuky. Dlouhodobě nadbytečně vysoký příjem cukru je typický pro obyvatele vyspělých zemí a podle mnoha odborníků je základní příčinou obezity. Mechanismus přeměny nadbytku jednoduchých cukrů na tuky také vysvětluje neustálý rozvoj obezity navzdory skutečnosti, že příjem tuků zůstává v posledním desetiletí v našich jídelníčcích poměrně stabilní.

Nadbytek cukru ve stravě vede k hyperglykémii(vysoké hladině cukru v krvi), která poškozuje cévní stěny a z hlediska rizika rozvoje srdečně cévních onemocnění je pravděpodobně nebezpečnější než cholesterol. Opakované přejídání se cukry vysiluje slinivku břišní a vede ke snížené senzitivitě inzulinových receptorů. Oba mechanismy postupně, ale jistě vedou k rozvoji diabetu druhého typu a podle nových studií může ovlivnění inzulinových receptorů stát i za zvyšujícími se počty postižených Alzheimerovou chorobou. Cukr je návykovou látkou, jejíž konzumace vede k touze po stále se zvyšujících dávkách.

Umělá sladidla nic nevyřešila

Umělá sladidla nepřinášejí žádné (nebo jen minimální) množství kalorií, a proto se zdají být výhodná v terapii obezity. Představa, že pomohou řešit problémy s nadváhou, byla hlavním důvodem jejich uvedení na trh. Za několik desítek let se zvýšil počet umělých sladidel a podstatně zvýšil počet produktů, ve kterých jsou cukry úplně nebo částečněnahrazovány umělými sladidly. Po celou dobu narůstají počty obézních lidíi průměrné počty kilogramů nadváhy na osobu. Nejvíce obézních lidí najdeme právě v těch státech, ve kterých se v nejhojnější míře konzumují dietní pokrmy, umělá sladidla a dochucované polotovary.

Sladidla: obezita a oslabení imunity

Víme pramálo o tom, jak nakládá lidský organismus s chemicky vyrobenými sladidly. Jejich dlouhodobé a kombinované užívání není z hlediska zdravotní bezpečnosti dostatečně ověřeno. Postupně přibývá studií, které zjišťují, že příjem potravin s umělými sladidly vede ke stejnému, nebo dokonce ještě většímu nárůstu hmotnosti než srovnatelný příjem potravin slazených cukry.

O tom, proč je s konzumací umělých sladidel spojen i vyšší nárůst tělesné hmotnosti, se v odborných kruzích stále debatuje; v úvahu přichází několik teorií. Kromě nárůstu hmotnosti je s konzumací umělých sladidel spojena ještě celá řada dalších závažných zdravotních rizik. Na příklad u Splendy bylo prokázáno narušení střevní mikroflóry, jejíž rovnováha je zásadní pro správné fungování imunitního systému. Další studie prokázala, že příjem aspartamu vede k obdobnému navýšení inzulinu jako příjem cukru.

Co je lepší: cukr, nebo sladidla?

Vždy upřednostňujte přirozené potraviny, a proto považujte cukr za mnohonásobně vhodnější než jakékoliv chemické sladidlo. Víme, že nadbytek cukrů je rizikový, víme, jak organismus poškozuje. Proto jej omezte, jezte zdravě, občas nahrazujte cukr sladkou rostlinou stevia. Umělým sladidlům se vyhýbejte.

Doporučujeme všem, aby se snažili celkově omezovat příjem cukru, upřednostňovat jeho přirozenější varianty (na příklad obilné sirupy) a především přijímat zdravou výživu.

Fruktóza a cukrovka

Fruktóza je nejběžnější cukr v ovoci. Na rozdíl od glukózy nepotřebuje ke svému metabolismu hormon inzulin, a proto byla po mnohá léta doporučována jako zdravá alternativa pro diabetiky. Což je další omyl moderní medicíny. Novější studie, totiž zjišťují, že nadměrný příjem fruktózy může podporovat vznik diabetu jinou cestou a navíc i vést k rozvoji obezity a srdečně cévních onemocnění.

Glukózu používají k zisku energie všechny naše tělesné orgány, ale fruktóza se výhradně metabolizuje v játrech. Tento proces může vést k nadměrné tvorbě tuků (ztukovatění jater), zvyšovat hladinu kyseliny močové, podporovat rozvoj inzulinové rezistence a takto nepřímo i cukrovky. Některé studie na zvířatech dokonce zjistily, že fruktóza snižuje senzitivitu leptinu, hormonu, který oznamuje pocit sytosti.

Chutě na sladké omezí:

  1. pravidelná strava se třemi hlavními jídly, případně menšími svačinkami,
  2. dostatek kvalitních bílkovin, tuků a komplexních polysacharidů v každém hlavním jídle,
  3. pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu.

Základní doporučení pro každého: 

  • snažte se snižovat množství používaných sladidel celkově,
  • vybírejte podle potřeby ta nejvhodnější,
  • sladkosti berte jako občasné zpestření zdravého jídelníčku a ne naopak
  • naučte se pít jen neslazené nápoje jako vodu, minerální vody anebo neslazené čaje.