Glutamin

Glutamin je nejrozšířenější AK v těle, v kosterním svalstvu představuje až 60% celkového množství AK. Nepatří sice mezi esenciální AK, ale za určitých podmínek (např. rapidní pokles lymfocytů) se stává podmíněně esenciální a tudíž nepostradatelný. Je zdrojem dusíku pro mnoho biosyntetických reakcí, ale pouze izomer L-glutamin je biologicky aktivní. V těle vzniká ve svalech a střevech z kyseliny glutamové (glutamátu).  Během katabolickách procesů dochází k rychlému štěpení bílkovin na AK, které jsou později využívány pro tvorbu energie. Tyto AK jsou přeměňovány na kyselinu glutamovou a později na glutamin. Glutamin se poté dostává do střev, kde je přeměněn na Ala, který je transportován do jater, v nichž je použit jako zdroj energie. Takže jak svaly, tak játra vytvářejí použitelné zdroje energie a právě glutamin je látkou, která všechny potřebné děje díky přenosu dusíku umožňuje.

Historie

Nezbytnost glutaminu pro lidský organismus poprvé veřejně demonstroval jeden z největších biochemiků všech dob v roce 1930, Sir Hans Krebs, který proslul později objevem cyklu kyseliny citrónové (od té doby tzv. Krebsův cyklus). Zjistil, že glutamin hraje klíčovou roli v jiném jevu – cyklu kyseliny močové (urei). Doktor Krebs byl prvním, kdo předvedl schopnost přenosu dusíku pomocí glutamátu, glutaminu a α-ketoglutarátu. Účinky glutaminu při metabolismu dusíku ho silně překvapily.

Účinky glutaminu 

Glutamin zvyšuje koncentraci AK v tkáních, účastní se biosyntézy glukosaminu a chondroitinu, glutathionu, v ledvinách produkuje toxický amoniak, který je odstraňován z těla, je prekurzorem GABA, slouží jako palivo pro metabolické děje, transportuje dusík. Dále je součástí syntézy bílkovin a močoviny (játra), je nepostradatelný pro mozkový metabolismus. Slouží jako přenašeč draselných iontů v krevním řečišti mozkové tkáně. Zvyšuje imunitu, snižuje chuť na alkohol a omezuje touhu po sladkostech. Glutamin také snižuje stav úzkosti a zlepšuje spánek. Zvyšuje hladinu glukózy v krvi (je využíván k předcházení hypoglykémie), stabilizuje činnost prostaty. Bývá užíván při léčbě žaludečních vředů, dříve se používal u pacientů s těžkými popáleninami a po vážných operacích s bakteriálními infekcemi.

Glutamin a sport

Spotřeba glutaminu stoupá během stresových stavů a katabolických procesů (např. vyčerpávající cvičení a zátěže). Při tréninkové zátěži byla zjištěna až 5krát vyšší spotřeba než za normálního klidového stavu organismu. Toto vylučování způsobuje imunitní odezva svalových tkání, reakce trávicího traktu, větší tvorba glykogenu v játrech a zvyšování produkce amoniaku v ledvinách. Hladina glutaminu v krvi reaguje na oba druhy tréninku – vysoce intenzivní (45 - 60 minut) i prodloužený (75 minut a déle). Reakce spočívá ve zvýšení hladiny glutaminu během výkonu a v následném zřetelném snížení během regenerační fáze. Sportovci trpící přetrénovaností si v těle udržují nízkou hladinu glutaminu po dobu několika měsíců či dokonce let, což může mít některé účinky na trávicí a imunitní systém. Dle některých studií zvyšuje glutamin při denní dávce 2 g hladinu růstového hormonu až o 400%. Navíc zlepšuje glutamin i vstřebatelnost kreatinu.

Proč doplňovat glutamin a ne glutamát?

Glutamin a kyselina glutamová jsou relativně podobné neesenciální AK. Glutamin hraje úspěšnou roli při udržování hladiny dusíku, detoxifikaci amoniaku a regulaci homeostázy AK. Glutamát je součástí produkce energie, transaminačních reakcí AK a sysntézy močoviny a glutationu. Chemicky jsou si sice tyto látky podobné, ale ve formě suplementů dojde k velice rozdílným reakcím.

V jedné studii bylo podáváno zvířatům velké množství (7% jejich tělesné hmotnosti) glutaminu nebo glutamátu po dobu 2 - 3 týdnů. Ukázalo se, že glutamin byl mnohem rychleji dopraven do krve a jater. Glutamát navíc může být ve velkých dávkách neurotoxický (syndrom „čínských restaurací v důsledku obsahu glutamátu sodného v jídlech), neboť tělo má jen velmi malou schopnost kontrolovat jeho hladinu v krvi a dalších tkání. Koncentrace glutaminu v plazmě, játrech , svalech a dalších tkání je vyšší než u glutamátu.

Dávkování

Glutamin je relativně bezpečným potravním doplňkem, větší nebezpečí hrozí jen při dlouhodobém dávkování nadměrného množství, což odpovídá dávce vyšší než 40 g pro 100 kg sportovce na den. Zmíněným nebezpečím je možnost hromadění amoniaku v organismu.

Suplementace glutaminem je oblíbená především v kulturistice. Ideální je rozdělit denní dávku do dvou částí. V tréninkových dnech je nejlepší přijmout první dávku s potréninkovým jídlem či koktejlem, druhou s posledním jídlem před spaním. V den volna se dávka dělí také na dvě půlky, první s jedním jídlem během dne, druhou s posledním jídlem před spánkem. Celková denní dávka by neměla překročit 20 g, u vrcholových sportovců (s tělesnou hmotností vyšší než 100 kg) je denní dávka limitována hranicí 40 g.